JUDIKÁT: MŮŽE BÝT ALKOHOL NA PRACOVIŠTI DŮVODEM PRO OKAMŽITÉ ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU?

V právním světě se v posledních letech objevilo mnoho kontroverzních a často diskutovaných případů týkajících se pracovního práva. Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (21 Cdo 1562/2023), v němž byla projednávána otázka neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dvou učitelů střední školy, je jedním z takových případů, který si zaslouží bližší pozornost.

Pozadí případu

V roce 2015 došlo k incidentu, který vyústil ve zrušení pracovního poměru dvěma učitelům, žalobci a) a žalobci b), pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Toho se měli oba žalobci dopustit tím, že v době výuky se nedostavili do vyučovací hodiny, načež tuto skutečnost žáci oznámili řediteli školy. Ten následně oba učitele zastihl v kabinetu, jak konzumují alkoholické nápoje, kde se oba na „přímou výzvu nadřízeného“ odmítli podrobit dechové zkoušce na přítomnost alkoholu a následně, i když měli vyučovat ještě další dvě hodiny, budovu školy „bez omluvy a souhlasu nadřízených“ opustili. Na základě tohoto škola (žalovaná) oběma učitelům zaslala dopis, ve kterém jim sdělila, že s nimi okamžitě ruší pracovní poměr pro výše uvedené důvody.

Čeho se žalobci domáhali žalobou?

Žalobce a) se žalobou „domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Žalobu odůvodnil zejména tím, že v daný den se sice dostavil do práce s vědomím, že má nařízeno vyučování, nicméně pouze proto, aby za sebe zajistil náhradu, protože výuky pro svůj zdravotní stav nebyl schopen. Zatímco žalobce a) čekal v kabinetu žalobce b) na příchod pracovnice personálního oddělení, dostavil se tam ředitel školy a vyzval žalobce a), aby se podrobil dechové zkoušce na alkohol; na to žalobce a) reagoval sdělením, že je práce neschopný a že potvrzení o pracovní neschopnosti předloží, jakmile je vystaví ošetřující lékař. Přítomnost dalších osob ve vedlejší místnosti kabinetu žalobce b) žalobce a) překvapila, a protože se žalobce a) domníval, že má být před těmito osobami ředitelem ponižován a dehonestován, reagoval zkratkovitě, sdělil, že je nemocný, že odchází k lékaři a (i když žádný alkohol nepožil) odmítl se dechové zkoušce podrobit, čímž chránil svou osobní důstojnost; nepodrobení se dechové zkoušce lze za těchto okolností považovat maximálně za méně závažné porušení pracovní povinnosti zaměstnancem.“

Žalobce b) se žalobou domáhal stejné věci, kdy žalobu odůvodnil taktéž tím, že „se nedostavil na první vyučovací hodinu, kterou měl učit, z důvodu onemocnění a návštěvy svého praktického lékaře, a že proto přišel do školy před 10:00 hod., kde chtěl oznámit, že je nemocen“. Odmítal tvrzení, že by byl zastižen při konzumaci alkoholických nápojů a též odmítl podrobení se dechové zkoušce na přítomnost alkoholu, neboť „takové jednání považoval za ponižující a šikanózní“.

Řízení před soudy prvního a druhého stupně

Věc se stala natolik složitou, že se stala předmětem dlouhého soudního řízení, kdy řízení v obou věcech bylo spojeno ke společnému řízení a spor nakonec skončil před Nejvyšším soudem.

Soudy v projednávané věci vyšly ze zjištění, že „konzumace alkoholu žalobcem a) na pracovišti nebyla prokázána“. U žalobce b) byla situace trochu odlišná, jelikož se ke konzumaci alkoholu následně doznal, nicméně „ošetřující lékař při vyšetření provedeném dne 20. 2. 2015 okolo 11:30 hodin alkohol z dechu žalobce b) necítil“, muselo se tak dle něj jednat o požití jen „minimální“.

Soud prvního stupně i odvolací soud došel k závěru, že okamžité zrušení pracovního poměru obou učitelů je neplatné, a to zejména z důvodu, že „odmítnutí orientační dechové zkoušky a v případě žalobce b) též konzumace alkoholu v budově školy (i s přihlédnutím ke zvláštnostem postavení pedagoga) nedosahuje intenzity vyžadované ustanovením § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pro okamžité zrušení pracovního poměru se zaměstnancem“. Tím se otevřela debata o významu hodnocení intenzity porušení pracovních povinností a o tom, co vlastně představuje „zvlášť hrubé porušení“ pracovního poměru.

Na co se při posuzování případu zaměřil Nejvyšší soud?

Nejvyšší soud se při posuzování případu zaměřil na několik klíčových aspektů, mezi které patří:

  1. Intenzita porušení pracovních povinností: „Soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní povinnosti zaměstnance k jeho osobě, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení uvedených povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Z odůvodnění rozsudku NS ze dne 19. 12. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4733/2015 vyplývá závěr, že pozitivní zjištění o tom, že je zaměstnanec pod vlivem alkoholických nápojů, neznamená vždy (bez dalšího) porušení povinnosti ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zák. práce nevstupovat na pracoviště zaměstnavatele pod vlivem alkoholického nápoje takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinnosti ve smyslu § 52 písm. g) zák. práce, neboť k jeho požití musí dojít v takové míře, že má vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance. Dle NS je také potřeba zohlednit, že žalobci podle skutkových zjištění soudů nejevili známky požití alkoholických nápojů, o čemž svědčí též absence skutkových zjištění o tom, že by při odmítnutí dechové zkoušky bylo u žalobců pozorováno snížení duševních funkcí a jejich celkové pohotovosti, jež by bylo důvodem pro jejich vyloučení z dalšího výkonu práce.“
  2. Postavení pedagoga jako autority: NS vzal také v úvahu postavení pedagoga, které dle žalované „vyžaduje, aby pedagog, mimo jiné, jednal v souladu s pravidly slušnosti a občanského soužití s přihlédnutím k ochraně žáků před riziky poruch jejich zdravého vývoje, že chování učitele je vzorem pro žáky, že základem pedagogické činnosti je mimo jiné i osobní příklad učitele, jeho morální bezúhonnost, a že učitel svou prací, chováním a jednáním ovlivňuje morálku žáků a je pro ně morálním vzorem“, takže „pedagog by tak měl jít příkladem mimo jiné i v tom, že si bude řádně plnit své pracovní povinnosti a bude dodržovat nastavená pravidla“, jakož to, že „kredit školy do značné míry závisí na kvalitě (morální i odborné) pedagogického sboru“. NS došel k závěru, že ve zmiňovaném incidentunedošlo k přímému ohrožení žáků nebo pověsti žalované na veřejnosti, ale ani k poškození morálního kreditu žalobců u jejich žáků, které by vylučovalo výkon jejich pedagogické činnosti alespoň po dobu výpovědní doby, jelikož nikdo z žáků ani z veřejnosti nebyl události přítomen.
  3. Sledování standardů pracovní kázně: NS také přisvědčil názoru odvolacího soudu, že žalobci porušili své pracovní povinnosti pouze ojediněle a že nebyly zjištěny žádné dlouhodobé nebo opakované nedostatky v jejich výkonu či chování. Soud zároveň souhlasil s tím, že jednání žalobců by mohlo být důvodem pro klasickou výpověď podle ustanovení § 52 písm. g) zák. práce.

Nejvyšší soud tak po pečlivém zhodnocení všech aspektů případu potvrdil názory nižších soudů a dovolání žalované odmítl.

Závěr

Rozhodnutí NS přináší shrnutí dosavadní judikatury v této oblasti a přináší následující poznatky pro pracovněprávní praxi:

  1. nepodrobení se dechové zkoušce je judikaturou považováno maximálně za méně závažné porušení pracovní povinnosti zaměstnancem;
  2. požití alkoholu na pracovišti zpravidla samo o sobě nedosahuje intenzity porušení zvlášť hrubým způsobem (tedy intenzity vyžadované pro okamžité zrušení pracovního poměru se zaměstnancem, intenzita se posuzuje obdobně jako bod 3. níže);
  3. jestliže zaměstnavatel nemá důkaz o požití alkoholu v takové míře, která má vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance, nebude jednání zaměstnance zpravidla možné kvalifikovat ani jako závažné porušení povinnosti ve smyslu § 52 písm. g) zák. práce, natož tak porušení zvlášť hrubým způsobem.

Proto vždy doporučujeme, aby zaměstnavatelé v obdobných situacích před přijetím zásadních kroků, jako je například okamžité zrušení pracovního poměru, konzultovali postup s advokátem specializujícím se na pracovní právo. Taková konzultace může pomoci nejen zajistit, že bude postup v souladu s právními předpisy, ale také minimalizovat riziko případných soudních sporů či dalších negativních důsledků pro zaměstnavatele.

Autor: Lenka Halgašová, právník

Pro případné dotazy náse neváhejte kontaktovat na emailu: Ldemeterova@demeterlegal.cz