Vybíráme z Vašich dotazů. Aktualizujeme každý den.
Aktualizováno 2. 4. 2020
Mohu nařídit dovolenou nebo neplacené volno?
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (zkontrolujte, zda toto máte případně dohodnuto například v pracovní smlouvě). Bez dohody se zaměstnancem mu nemůže zaměstnavatel určit dovolenou ze dne na den.
Zaměstnavatel se ale může se zaměstnancem dohodnout na čerpání dovolené, a to i ze dne na den. Je tedy na zaměstnavateli, aby vhodným způsobem zaměstnance k takové dohodě motivoval (vysvětlil mu svou situaci, motivace finanční, vysvětlení, že jiná opatření by mohla vést i k nadbytečnosti zaměstnanců apod.). Tuto dohodu doporučujeme nějaký způsobem zaznamenat (písemně, či postačí e-mailem, apod.).
Neplacené volno nelze zaměstnanci nařídit vůbec. O neplacené volno může zaměstnanec požádat. Jedná se o překážku v práci na jeho straně, například, když se zaměstnanec obává o své zdraví či o zdraví blízkých a přeje si z toho důvodu být raději doma. Pokud se jedná o jinou důležitou osobní překážku v práci ve smyslu § 199 ZP, je zaměstnavatel povinen zaměstnance po dobu trvání překážky omluvit. Pokud se nejedná o jinou důležitou překážku, je to opět na dohodě.
Zaměstnanec má napracované přesčasy. Mohu nařídit jejich čerpání?
Pokud má zaměstnanec napracované přesčasy, může mu je zaměstnavatel umožnit vyčerpat náhradní volno. Nezapomeňte si ale ověřit, že poskytování náhradního volna namísto proplácení přesčasů bylo se zaměstnanci sjednáno (ne nařízeno vnitřním předpisem) – viz § 114 ZP.
Může zaměstnanec, kterému byla nařízena lékařem karanténa (nebo má ošetřování na dítě), pracovat z domu?
Ano, pokud se na tom obě strany dohodnou. Je třeba pamatovat na to, že při nařízené karanténě musí zaměstnanec dodržet všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav výkonu práce z domu nesmí bránit. Obdobně se můžete dohodnout i při ošetřování dítěte.
Nezapomeňte, že nemocenské dávky ani ošetřovné po dobu, po kterou zaměstnanec vykonává práci a pobírá za ni mzdu, nenáleží.
Obdobně, pokud zaměstnanec pracuje v karanténě, náleží mu mzda a pochopitelně mu nenáleží za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy podle § 192 ZP (a od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata nemocenského).
Zavření provozovny a náhrady mzdy zaměstnancům v době epidemie
Lze očekávat, že důsledky pro zaměstnavatele související s nařízenými karanténami či opatřeními vlády, kdy dochází k omezení či uzavření provozoven, budou dopadat na řadu zaměstnavatelů. V této souvislosti tak vzniká otázka, v jaké výši vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy. V zásadě je nutné rozlišovat následující situace:
1. Zaměstnanec v karanténě.
Pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa, ať už jemu osobně nebo když bylo přijato opatření, které objektivně znemožňuje zaměstnanci dostavit se do práce (např. došlo k uzavření celé obce), postup je obdobný jako v případě dočasně pracovně neschopného zaměstnance (viz § 191 a § 192 ZP).
2. Prostoje.
Prostoje lze využít v případě provozních těžkostí, avšak pouze po přechodnou dobu. Obecně se jedná svým charakterem o náhlé, nepředvídatelné skutečnosti, které však budete schopni v horizontu dní či týdnů vyřešit. Pokud vám např. vypadne většina pracovníků a nebude moc spustit linky, budou chybět materiály, energie, stroje, zboží apod. a vy tak budete nuceni dočasně omezit/uzavřít provoz, náleží zaměstnancům (těm, kteří jsou práceschopní, ale nemůžou z tohoto důvodu do práce) náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku (viz § 207 ZP).
3. Částečná nezaměstnanost.
Tuto možnost mohou využít zaměstnavatelé, kteří vyplácí mzdu (nikoliv plat). Je možné ji však využít pouze v případě, že:
- nepřidělujete práci v důsledku dočasného omezení/snížení poptávky po Vašich výrobcích/službách, a současně
- se dohodnete s odborovou organizací (působí-li u Vás)/vydáte k tomu vnitřní předpis (pokud u Vás OO nepůsobí).
V takovém případě zaměstnanci náleží minimálně 60 % průměrného výdělku (§ 209 ZP).
4. Ostatní.
V ostatních případech, kdy dojde k dlouhodobému omezení/uzavření provozu z důvodu přijatých opatření vlády, náleží zaměstnanci 100 % průměrného výdělku. Jedná se o překážku na straně zaměstnavatele (§ 208 ZP).
Doporučujeme tak vždy konkrétně posoudit, v jaké situaci se Váš provoz nachází, když využití správného nástroje může vést k ušetření velkého množství prostředků.
MPSV slibuje: „Zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena, bude poskytován příspěvek na částečnou či plnou úhradu náhrad mezd nebo platů, které vyplatili svým zaměstnancům z důvodu nařízení karantény (překážka na straně zaměstnance) nebo na straně zaměstnavatele (prostoj, částečná nezaměstnanost). Příspěvek bude poskytovat ÚP ČR, výše a doba poskytování bude závislá na důvodu vzniku překážky v práci. U každého zaměstnance bude nutné odlišit důvod překážky v práci.“. Viz https://www.mpsv.cz/informace-ke-koronaviru.
Pracovněprávní desatero boje s koronavirem od MPSV
Mám se zaměstnanci nějak ošetřit práci z domu (home office)?
Zaměstnanec může konat práci kdekoli mimo sjednané pracoviště, připouští-li to povaha druhu práce a bude-li tak se zaměstnavatelem dohodnuto. Nejproblematičtějším aspektem práce z domu (home office) je otázka zajištění BOZP. V této souvislosti je vhodné smluvně zabezpečit následující otázky:
- upravit dobu, kdy zaměstnanec nesmí pracovat,
- zavázat ho k čerpání stanovených bezpečnostních přestávek,
- zavázat ho k evidenci pracovní doby (určit způsob a podmínky evidence začátku a konce směny, resp. jejího přerušení)
- ujednat pravidelné prohlídky místa, kde bude konána práce,
- omezit prostory, kde bude práci konat – stanovit zaměstnanci konkrétní pracovní místo (např. konkrétní pokoj nebo jeho část. Můžete tak do jisté míry předejít situacím, kdy zaměstnanec upadne na schodišti, poláme se a bude žádat odškodnění pracovního úrazu).
- smluvně zabezpečit přístup na místo výkonu práce v případě pracovního úrazu za účelem zjištění příčin úrazu
- vymezit, co je pracovní náplní a ideálně i zmínit, co je pracovní činnost ani činnost, které je v přímé souvislosti s ní, nepovažujete.
- poskytnout zaměstnanci na pracoviště Homeoffice: lékárničku první pomoci, vybavenou v dohodě se smluvním lékařem; přenosný hasící přístroj (např. práškový, o náplni 6 kg); autonomní hlásič požáru.
- zajištění provádění revizí (buď tato zařízení dopraví v konkrétní den a čas k vám na firmu nebo vyšlete revizního technika k němu), případně elektrické přístroje používat jen s předchozím souhlasem zaměstnavatele, který však nemusíte udělit, případně udělit pouze po provedení revize.
Má nastoupit nový zaměstnanec, ale nemá prohlídku. Co s tím?
Ve smyslu usnesení vlády České republiky č. 214 ze dne 15. března 2020 po dobu trvání nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194, ze dne 12. března 2020 (dále „nouzový stav“), u zaměstnanců, jejichž pracovně právní vztah vznikne ode dne 15. března 2020, lze po dobu trvání nouzového stavu vstupní prohlídku nahradit čestným prohlášením. Vzor prohlášení najdete zde.
Toto usnesení vlády také říká, že po dobu trvání nouzového stavu není u zaměstnanců potřeba provádět periodické lékařské prohlídky.
Co cizinci a jejich víza?
Ve smyslu výše zmíněného usnesení vlády České republiky platnost povolení k zaměstnání a povolení a víz k pobytu vydaných do dne 15. března 2020 osobám v pracovněprávním vztahu k zaměstnavatelům, kteří poskytují služby na základě dohody dle § 308 ZP, nebo na základě jiné smlouvy, se prodlužuje na dobu do 60 dnů po skončení nouzového stavu, za předpokladu, že jsou ke dni vyhlášení tohoto opatření platné.
Rev. 18.3.2020 16:48 došlo k doplnění výše zmíněného usnesení vlády ČR: „i platnost povolení k zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a krátkodobého schengenského víza za účelem zaměstnání, které byly vydány přede dnem vyhlášení tohoto opatření a jejichž platnost uplyne maximálně 60 dnů ode dne skončení nouzového stavu, prodlužuje tak, že skončí uplynutím doby 60 dnů ode dne skončení nouzového stavu.“
Rev. 20.3.2020 10:51 Vláda schválila (usnesením č. 112/2020 Sb.) možnost cizinců změnit na území České republiky zaměstnavatele bez nutnosti splnění podmínky 6 měsíců předchozího zaměstnání na území České republiky (§ 42g odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců). Datum účinnosti 21. března 2020.
Program ochrany zaměstnanosti Antivirus
Zaměstnavatelům bude poskytován příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd. Tento příspěvek narozdíl od německého modelu „kurzarbeit“, podle kterého získal název, nebude stanoven zákonem. Měl by fungovat podobě jako dotační programy.
Vláda dnes projednala podmínky programu Antivirus. Více informací najdete zde. Stát by měl kompenzovat mzdy pomocí 2 režimů:
Režim A – Omezení provozu a karanténa
- Zaměstnanci s nařízenou karanténou
- Zaměstnanci změstnavatelů, u kterých došlo k omezení či uzavření provozu viz
Režim B – Související hospodářské potíže
- Zaměstanci, kteří nemohli pracovat, protože u významné části (30%) byla nařízena karanténa nebo OČR
- Prostoje
- Snížení odbytu
Režim A by měl být odškodňován 80% ze superhrubé mzdy (max 39 tisíc Kč), Režim B 60% superhrubé mzdy (max 29 tisíc Kč).
Manuál k žádostem najdete zde.
Zde najdete informace MPO k boji s koronavirem.
Co mám v této době sledovat?
Zde najdete všechna usnesení vlády, krizová opatření, nouzová opatření atd.
Zde najdete všechny zákony, nařízení vlády a další prováděcí právní předpisy (vyhlášky či obeceně závazná usnesení vlády).